Září 2018

Doing just fine.

14. září 2018 v 2:07 | Me. |  Diary.
Ahoj,
už to zase bude chvíle. Pár věcí se zase stalo (wow, mám to docela překotný poslední dobou):
1. skončila jsem v dosavadní práci,
2. nastupuju do nové,
3. jedu na dovku!,
4. ana a uzdravování.

Asi je lepší to seřadit...

1. Dělala jsem v práci, kde jsem byla12 hodin na nohách. Málo jedla, hodně se hýbala. Musím říct, že se mi z toho dost zpevnila postava, což bylo super. Ale vzhledem k tomu, že mám doma malýho ďábla (resp štěně), je třeba myslet trochu ekonomicky. Zanedbávání mu nepomůže. Plus buzerace, naprostá katastrofa skrz zaučení, no... nedá se. Takže...

2. Nastupuju do nové. Je to něco, co bych chtěla v budoucnu dělat ve velkým, takže se to teď skvěle hodí. No, nebudu kecat, mám z toho trochu respekt. Trochu víc. Bude to hektický, a vzhledem k tomu, že mi na tom bude záležet, tak asi i trochu nervově vypjatější. Ale hej, třeba ne!

3. Jedeme na 4 dny, a těším se, jako malá. Je to snad poprvé, co nemám vítr ze svojí postavy. Prostě na to seru a pojedu si to užít!

4. Nooo... tak snažím se. Jím víc, potlačuju myšlenky, jde to den co den líp a líp. Cítím se zase víc plná života a můžu dokonce i sportovat bez té šílené únavy a vyčerpání. Skrz pocity toho, že jsem obří, mívám sem tam výkyvy. Ale hodně to redukuju. Plus jsem začala cvičit jógu.

Co se týče J., vzhledem k několika nedávným rozhovorům jsme udělali závěr (resp on), že děti nechce teď. Respektuju to. Ale když teď nebudou děti, tak bude kariéra, a děti pak až... někdy. Teď mám štěně, a děti jsou fuj.

Úplně nevím, co víc říct. Asi není už nic třeba. Tenhle článek mi stejně přijde úplně bezduchej.

Jen teda doufám, že se máte skvěle.

I chose to live.

1. září 2018 v 3:29 | Me. |  Diary.
No... jak se to vezme.

Koukám na moje starý fotky. Pak koukám na sebe. A říkám si... něco je špatně.

Ne, nevyžrala jsem se k tloušťce. Nevyžrala jsem se vůbec, ne na normální poměry. Ale na mě jo.

Někdy před měsícem a půl jsem se ptala : "Kdy nastává opravdový 'recovery' pro tělo?". Myslím, že mám odpověď. Myslím, že moje tělo je ready. Snažila jsem se vždycky předtím cvičit, a dělat to, a ono, a práci, a cvičení k tomu, a cosi kdesi. Jenže to nešlo. Ale teď... teď mám pocit, že už to jde.

Chci začít jet podle Peti Elblové. Taky si prošla PPP, ona nevím, co přesně měla, tušim záchvatovité přejídání, anorexie, bulimie, klasika. Nějak je mi to sympatický. Chci se do toho obout pořádně.

Chci si založit i nový blog, který bude čistě jen na to. Tenhle budu ještě pravděpodobně udržovat, ale... bude to prostě celkově založený na pozitivní myšlení a moji cestu za životem. Za skutečným životem, za láskou, radostí, mým snem, prostě... životem, jak má být.

Uvidím, jak to tak celkově bude, i s prací, i se cvičením, atd atd.

Ale teď vím jen to, že chci zase začít...

VOLÍM SI ŽIVOT.

XOXO